Přihlášení čtenáře
close
Thank you! Your submission has been received!
Oops! Something went wrong while submitting the form.
Knihovna je z mimořádných důvodů otevřena jen o víkendech
Záštitu nad projektem převzal starosta města Ing. Jiří Crha.
Záštitu nad projektem převzal starosta města Ing. Jiří Crha.
Letos slavíme 150 let od velkého objevu v Býčí skále, kdyJindřich Wankel odhalil v předsíni hroby čtyř desítek lidí. Předměty, které snimi byly pohřbeny svědčí o jejich velkém bohatství a příslušnosti k vysokopostavené sociální skupině. Martin Golec, archeolog z Filozofické fakultyUniverzity Palackého v Olomouci, ve své přednášce nastíní příběh hrobky vpodzemí Býčí skály a elit, jež ji vybudovali.
Nechte se unést úžasnými záběry mladého českého kameramanaLukáše Picha, který se místo honosných filmů věnuje natáčení české fauny iflóry, jež mnohdy naleznete přímo za humny. Ve svém povídání doplněném fotkamia videoklipy ukáže, jak se točí žáby, ptáci či pavouci ve volné přírodě, jak semaskovat, abyste splynuli s prostředím, nebo co všechno se vám může stát přifilmování jelenů.
Ke svatomartinské huse nepatří jen víno, ale i pivo. I kdyžjde především o nápoj na zahnání žízně, při jeho výrobě a konzumaci se nezřídkavytvářela paralela k různým událostem. Přednáška Libora Zajíce, vedoucíhovýzkumného projektu Kulturní dějiny piva na Historickém ústavu Masarykovyuniverzity, bude reflektovat postavení pivní kultury při nejrůznějšíchslavnostech, spojení piva s regionální kulturou a lokální pivní styly.
Současné Brno je stále plné budov, kde dříve předlyselfaktory a klapaly tkalcovské stavy. Etnografka, kurátorka a muzeoložka zTechnického muzea v Brně Petra Mertová vás seznámí s Brnem jako bývaloumetropolí moravského vlnařství, které se nesmazatelně vepsalo do dějin města,osudů jedinců i celých rodin i do urbanismu bývalých předměstí, které živelnáurbanizace nadobro proměnila.
Žijeme v době, kdy se délka života prodlužuje a to zejm. vseniorském věku. Proto věda hledá možnosti, jak zkvalitnit tuto část života.Nejčastější příčinou úmrtí osob nad 65 let z důvodu zranění jsou pády. LenkaSvobodová z Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity se ve svém výzkumuvěnuje jejich příčinám, důsledkům ale zejm. prevenci. Ve své přednášce se svámi podělí nejen o výsledky výzkumu, ale i praktickými radami.
Léčba srdečních onemocnění je v popředí zájmu širokéveřejnosti. Důvodem je jednak to, že onemocnění srdce a cév jsou stálenejčastější příčinou úmrtí v našem státě a také to, že velkou část srdečníchonemocnění můžeme léčit nejen tabletkami ale i chirurgicky. Jeden z našichpředních kardiochirurgů, ředitel Centra kardiovaskulární a transplantačníchirurgie v Brně, popíše některé zajímavé kapitoly historie srdečních operací aukáže pohled současné kardiochirurgie na onemocnění srdce včetně transplantací.Nastíní některé možnosti, které před námi stojí zejména díky současnémutechnologickému pokroku.
Český granát, mineralogicky pyrop, zdobil liturgické adekorativní předměty a zasazoval se do šperků. Vzhledem k jeho malé velikostise nejlépe uplatnil jako sdružený kámen od začátku 19. století v měšťanskýchšpercích, které se staly výrazem českého vlastenectví. Dodnes jsou klenoty sčeskými granáty vývozním artiklem a reprezentantem České republiky v zahraničí.Etnoložka, kurátorka a historička umění Alena Křížová z Ústavu evropskéetnologie Masarykovy univerzity představí fenomén českého granátu v celkovémkontextu užitého umění.
Známý matematik z Odboru počítačové grafiky a geometrieÚstavu matematiky Fakulty strojního inženýrství VUT Brno vás zavede do světa,který bychom bez moderních kosmických technologií a matematiky nikdy vidětnemohli. Podíváme se na fascinující děje probíhající ve sluneční koróně. Tytojevy jsou stále ještě vědecky málo probádané a představují vzrůstajícínebezpečí pro lidstvo, které i když je stále více závislé na moderníchtechnologiích, nebere toto nebezpečí vážně.
Jeden z našich předních mykologů, dlouholetý vědeckýpracovník Moravského zemského muzea a předseda České vědecké společnosti promykologii vás seznámí s nejznámějšími jedlými houbami rostoucími v našemregionu a rovněž s nejdůležitějšími houbami jedovatými, které nejčastějizpůsobují otravy. Budou zdůrazněny hlavní znaky rozlišující podobné jedlé ajedovaté druhy a hlavní zásady sběru hub.
Masarykova univerzita je jediná univerzita nasvětě, která zaštiťuje národní výzkumný program v Antarktidě. Jak je to sezměnou klimatu a ústupem ledovců v Antarktidě? Jak funguje život v podobějednoduchých rostlin a mikroorganizmů v těchto extrémních podmínkách? Jaké novédruhy mikroorganismů bílý kontinent skrývá a mohou být pro nás hrozbou? Nejen otom pohovoří Ivo Sedláček, vedoucí pracoviště České sbírky mikroorganismůPřírodovědecké fakulty MU, a účastník několika vědeckých výprav naAntarktidu.